Pokaždé, když na sebe Jose Luis Gaya obleče dres Valencie, cítí hrdost a zodpovědnost. Tento klubový odchovanec se již stal jedním z kapitánů Netopýrů a nadále má touhu zlepšovat se v klubu svého srdce. Před výjimečnou sezónou, během níž klub oslaví sto let od svého založení, poskytl Gaya pro klubový web obsáhlý rozhovor, jehož znění vám přinášíme.
Jaké máte další cíle po vaší nejlepší sezóně v seniorském fotbale?
„Chci se jako hráč dále zlepšovat. Vím, že to bude náročná a těžká sezóna, ale jsem připraven a mám ambice stát se lepším hráčem.“
Co konkrétně chcete zlepšit?
„Uvědomuji si, že mám ve všech ohledech prostor ke zlepšování, protože jsem dosud velmi mladým hráčem. V defenzivních aspektech hry jsem v uplynulé sezóně udělal důležitý pokrok, ale chci v započaté práci pokračovat a nadále posilovat své dovednosti. No a co se týče útočné stránky mé hry, tak bych se rád prosadil gólově a rovněž bych si rád připsal víc gólových asistencí než v uplynulé sezóně.“
Marcelino požaduje hlavně zodpovědnost směrem dozadu?
„S rozestavením 4-4-2 musí střední záložníci pomáhat středu obrany a krajní beci se musí svědomitě zatahovat po stranách, ale prioritou je nejen dobře bránit, ale zároveň i přispívat k útočné hře. Děláme tak vše, co je v našich silách, abychom udrželi čisté konto a zároveň se dopracovali ke vstřeleným gólům.“
Přestože je vám teprve třiadvacet let, již máte bohaté zkušenosti se seniorským fotbalem. Kde má Gaya svůj strop?
„Myslím si, že žádní hráči neřeší, kde mají strop, ale cílem každého fotbalisty prostě je být lepším hráčem každý den. Mám ve svém věku určité zkušenosti, takže se snažím hodnotit své výkony. Když věci nejdou dobře, tak je potřeba najít chybu, ale i když se zdá, že byl výkon v pořádku, tak je potřeba ho zanalyzovat. Řídím se přesvědčením, že minulá sezóna byla dobrá, ale ta nadcházející musí být buď alespoň stejná, nebo ještě lepší.“
Je pro vás cílem místo v reprezentaci?
„Je možné, že bych teď s novým trenérem měl větší šanci se do reprezentace dostat, ale nemyslím na to. Zaměřuji se na Valencii a pokud budu dobře pracovat v klubu, tak možná budu povolán. Byl bych rád, ale momentálně to v hlavě nemám jako ten hlavní cíl.“
Jako odchovanec klubu a jeden z kapitánů máte husí kůži, když si uvědomíte, že se blíží pro klub výjimečná sezóna?
„Já takto o věcech nerad přemýšlím a raději jdu den za dnem. Určitě to ale bude vzrušující sezóna a doufáme, že budeme hrát velkou roli v lize, Lize mistrů i ve španělském poháru. Sezóna tím bude dlouhá, ale snad nás potěší.“
A v ulicích města vnímáte vysoká očekávání fanoušků?
„Ano, je tu vidět, že přichází sezóna, na kterou jsou všichni ve městě natěšeni, ale lidé musí pochopit, že to bude těžká sezóna, kdy je budeme potřebovat po svém boku. Potřebujeme jejich podporu, potřebujeme, aby Mestalla byla opět pevností a přijdou určitě zápasy, kdy na tom po množství utkání nebudeme třeba fyzicky dobře, ale věřím, že s podporou fanoušků zvládneme všechny těžkosti překonat.“
Jaká je před sezónou atmosféra v kabině?
„Myšlenkou trenéra bylo, aby byl tým jednotný. A my kapitáni jsme se snažili toho docílit, aby v kabině nebyly žádné drobnější skupinky několika hráčů, ale abychom všichni tvořili jednu velkou skupinu, protože všichni musíme táhnout za jeden provaz. Tento aspekt musíme v nadcházející sezóně dál posilovat. Můžeme se podívat třeba na Atletico, u kterého je obdivuhodné, že je díky jednotnosti těžkým soupeřem v každé soutěži, ve které účinkuje. Myslím si, že Valencia v minulé sezóně ukázala, že je také něčeho takového schopna.“
Trenérský tým oceňuje práci kapitánů, jaká je přesně vaše role?
„Musíme být hlavně nároční sami na sebe. Kapitáni musí zapůsobit především ve chvílích, kdy se věci nevyvíjejí dle našich představ. Ovšem od dobrého ke špatnému je jen malý krok a rozdíl může být i v přehlédnutí nějakého detailu. Ale my se nechceme vrátit k tomu špatnému, co tu bylo ještě před minulou sezónou. Chceme, aby Valencia nadále těšila své fanoušky a aby byla respektovaným týmem u svých soupeřů. Díky minulé sezóně se Valencia uznávaným týmem stala a my musíme pokračovat v naší práci, aby to tak vydrželo.“
O sounáležitosti týmu s fanoušky již byla řeč, ale důležitá je pro úspěchy Valencie nejspíš i přítomnost klubových odchovanců v kádru prvního týmu?
„Ano, tomu věřím. Když jsem přišel do prvního týmu, tak v kádru nebylo mnoho odchovanců, ale postupem času se jejich počet zvyšuje. Odchovanec ctí klubové barvy, které nosil už v mládežnických týmech Valencie, a start za áčko je pro něj něčím zvláštním, odměnou za služby odvedené klubu a potvrzení kvality. Věřím, že čím víc odchovanců se dokáže probojovat do prvního týmu, tím budeme lepší. Protože když pak přijdou hráči zvenčí, tak uvidí, jaké pocity ke klubu sdílíme a my jim je musíme předat.“
A proč vlastně Gaya vždy dal přednost setrvání ve Valencii i když měl nabídky z evropských velkoklubů zvučných jmen?
„Nevidím jako správnou cestu měnit klub třeba po jedné povedené sezóně. Doufám, že budu nadále herně růst a nemyslím si, že pro pokračování tohoto růstu musím někam přestoupit. Vždyť teď budu hrát Ligu mistrů se svým týmem. Nic víc nepotřebuji. Jsem šťastný, cítím se dobře a chci bojovat za Valencii.“
Komentáře (2)