Měnit, či neměnit? To je to, oč tu běží!

Téměř hamletovskou otázku musí v této době řešit vedení valencijských Netopýrů, které se musí rozhodnout, zda navzdory nepřesvědčivým výsledkům podrží trenéra Marcelina, nebo zda naopak vsadí na klasické řešení takovéto situace, tedy na výměnu trenéra. V otázce setrvání Marcelina je rozdělena i fanouškovská obec. Tímto článkem rozhodně neodhalíme, které řešení je správné, ale spíš se podíváme na nějaké příklady, kdy se změna vydařila a kdy naopak.

Změna často přinese zlepšení, ...

Zmínili jsme to už výše – výměna trenéra je ve sportu tradičním krokem, který má vést ke zlepšení výkonů a výsledků. A je jedno, zda jde o fotbal, hokej či třeba tenis, protože i v individuálních sportech hráč v případě problémů hledá nějakou změnu. A výměna trenéra je celkem jednoduchá záležitost. Takzvaně kus za kus. Pravdou je, že často takováto výměna vede ke zlepšení výsledků.

Velkou argumentační sílu dostávají nyní příznivci odvolání trenéra Marcelina především z Anglie, kde nedávno měnili trenéra v Manchesteru United. Anglický gigant již pár let předváděl celkem rozporuplné výkony a často u něj docházelo k neočekávaným škobrtnutím. Úplně to nezměnil ani Jose Mourinho, třebaže s týmem dokázal triumfovat v Evropské lize. V letošní sezóně to opět nebyla žádná sláva, a tak vedení klubu došla trpělivost a portugalský stratég se v polovině prosince poroučel. Manchester měl v tu chvíli v této sezóně na kontě 10 vítězství a 8 porážek. Mourinha nahradil Ole Gunnar Solskjaer a hned se zapsal do historie. Od svého nástupu do funkce pouze vítězí, přičemž už United vedl v 6 zápasech. Bývalý útočník klubu, který například Manchesteru v roce 1999 vystřelil vítězství v Lize mistrů, tak překonal legendárního Matta Busbyho, který na startu svého trenérského angažmá u United vyhrál prvních 5 utkání v řadě.

Abychom ale nebyli až v daleké Anglii, tak se můžeme podívat i přímo do španělské Valencie. Pamatujete na léta po konci Unaie Emeryho na Mestalle. Následující dvě sezóny vždy začal jako trenér Los Che nějaký bývalý obránce Netopýrů, ale dokončil ji vždy někdo jiný.

Sezónu 2012/2013 odstartoval Mauricio Pellegrino. Po 14. kole a domácím debaklu 2:5 s Realem Sociedad však skončil. Valencia byla v tu chvíli na 12. místě tabulky se ziskem 18 bodů za zápasovou bilanci 5-3-6. Argentince pak nahradil zkušený Ernesto Valverde, který Netopýry dotáhl na konečné 5. místo se ziskem 65 bodů za zápasovou bilanci 19-8-11. Valencia se tak dostala alespoň do pohárové Evropy, konkrétně do Evropské ligy. Do posledního kola přitom bojovala i o Ligu mistrů, nakonec jí na Real Sociedad scházel jediný bod.

V následující sezóně se situace opakovala dosti podobně. Sezónu 2013/2014 odstartoval jako trenér Los Che Miroslav Djukic. Skončil po 16. kole a porážce 0:3 na hřišti Atletica Madrid. Oproti předchozímu ročníku na tom Valencia nebyla tak špatně tabulkově, patřilo jí slušné 9. místo se ziskem 20 bodů za zápasovou bilanci 6-2-8. Po jednozápasovém intermezzu prozatimního trenéra Nica Esteveze, který si připsal domácí porážku 2:3 s Realem Madrid a pokles na 11. místo ligové tabulky, převzal tým Juan Antonio Pizzi. Ten si fanoušky získal především předváděnou hrou, kdy byla znát bojovnost všech hráčů. V tabulkovém umístění pod jeho vedením zas takový skok nepřišel, Valencia se neprobojovala do pohárové Evropy, neboť se ziskem 49 bodů za zápasovou bilanci 13-10-15 skončila až na 8. místě. Optimismem v lepší zítřky však příznivce Los Che naplňovaly výkony v Evropské lize. Valencia v jarní fázi této soutěže vyřadila nejdříve Dynamo Kyjev, poté Ludogorec Razgrad a ve čtvrtfinále Basilej, třebaže v prvním utkání ve Švýcarsku Netopýři prohráli 0:3. Domácí odveta však byla jedním z těch nezapomenutelných zápasů, Valencia zvítězila 5:0 po prodloužení. Blízko úspěchu byla i v semifinále, kde sice v prvním utkání prohrála v Seville 0:2, ale v domácí odvetě se dostala do vedení 3:0, bohužel soupeř v nastavení snížil a ten jediný gól mu díky pravidlu o gólu na hřišti soupeře stačil k postupu do finále.

To by bylo několik případů, kdy výměna trenéra vedla ke zlepšení. K jednomu skoro neuvěřitelnému v případu současného Manchesteru United a k dvěma z nedávné historie Los Che. Jistě by se však dalo vzpomenout i na řadu dalších povedených změn trenérů.

..., ale občas pozitivní dopad nenastane!

Nyní se podíváme na odstrašující příklady ne úplně povedených trenérských rošád, které nás mohou vést k závěru, že ponechat důvěru v trenéra Marcelina není vlastně až tak špatný nápad. A tentokrát pro změnu začneme přímo ve Valencii, konkrétně pak v roce 2015.

Během sezóny 2015/2016 se na střídačce Valencie vystřídali hned čtyři muži. Po úspěšné sezóně, kdy Netopýry dovedl do Ligy mistrů, v létě 2015 samozřejmě pokračoval své trenérské působení u Los Che Nuno Espirito Santo, ale v lize se již nedařilo jako o rok dříve a navíc se nepodařilo postoupit ze základní skupiny Ligy mistrů (všimněte si nápadné podobnosti s dosavadním trenérským působením Marcelina ve Valencii), takže Nuno po 13. kole a porážce 0:1 v Seville skončil. Valencia tehdy na 9. místě tabulky měla 19 bodů za zápasovou bilanci 5-4-4. Následující zápas odkoučoval prozatimní trenér Voro, který remizoval 1:1 s Barcelonou. Poté už nastoupil Gary Neville. Legenda Manchesteru United, ale hráčská. S trenérskými kvalitami to u něho tak slavné nejspíš nebude, po 30. kole se totiž rozloučil i on. Valencia v tu chvíli byla až na 13. místě tabulky se ziskem 34 bodů za zápasovou bilanci 8-10-12. Do konce sezóny pak Netopýry dovedl Pako Ayestaran. Valencia nakonec skončila na 12. místě se ziskem 44 bodů za zápasovou bilanci 11-11-16.

V následující sezóně ale trenérská škatulata pokračovala. Opět došlo na tři trenérské změny během sezóny, ale tentokrát se jeden muž stal trenérem Valencie hned dvakrát. Ovšem začněme od začátku. U týmu pokračoval Pako Ayestaran, ale vydržel jen do 4. kola. Po porážce 1:2 na hřišti Athleticu Bilbao byl odvolán, neboť Valencia byla v té době poslední v tabulce a zároveň byla posledním týmem, který neměl ještě ani bod, protože sezónu odstartovala zápasovou bilancí 0-0-4. Od 5. do 7. kola tým vedl prozatimní trenér Voro. Valencia pod jeho vedením získala prvních 6 bodů a posunula se v tabulce na 18. místo se zápasovou bilancí 2-0-5. Poté přišel k týmu zkušený italský stratég Cesare Prandelli, kterému se však na Pyrenejském poloostrově příliš nezadařilo. Během zimní přestávky rezignoval a do funkce se vrátil Voro, který již poté vydržel až do konce sezóny 2016/2017. V okamžiku střídání Prandelliho za Vora byla Valencia na 17. místě tabulky se ziskem 12 bodů za zápasovou bilanci 3-3-9. Do konce sezóny Voro Valencii vytáhl alespoň na 12. místo tabulky, které Netopýři obsadili díky zisku 46 bodů za zápasovou bilanci 13-7-18. V létě pak na Mestallu zamířil současný trenér Marcelino.

Nedávná Valencia nám tedy přinesla hned několik nepovedených trenérských rošád za sebou. Samozřejmě i takovýchto případů by se našlo daleko víc, koneckonců třeba i v předchozí kapitole zmíněný Manchester United po odchodu Alexe Fergusona provedl několik trenérských změn, které slavnému klubu k úplnému návratu na výsluní nepomohly a fanoušci by je nehodnotili jako povedené.

Trenérské změny v La Lize 2018/2019

Závěrem se podíváme na trenérské rošády, které proběhly v La Lize během této sezóny. Od začátku sezóny přišlo o místo celkem 6 trenérů, změny provedli v Huesce, Realu Madrid, Celtě Vigo, Athleticu Bilbao, Villarrealu a Realu Sociedad. Pojďme se podívat, jak se jednotlivým týmům změny podařily.

Prvním odvolaným trenérem v této sezóně byl Leo Franco z Huescy. Stalo se tak po 8. kole. Huesca byla v té době na posledním 20. místě tabulky s 5 body za zápasovou bilancí 1-2-5. Novým trenérem ligového nováčka se stal Francisco, který však s týmem na žádné zlepšení nedosáhl. Od trenérské změny Huesca nahrála 6 bodů za zápasovou bilanci 1-3-7. Před změnou tedy Huesca získávala v průměru 0,6 bodu za zápas, po změně to je 0,5 bodu na zápas. Překvapením není, že Huesca je nadále na posledním 20. místě ligové tabulky.

Po 10. kole skončil neslavně trenér Realu Madrid Julen Lopetegui. Bílý balet byl v té době až na 9. místě tabulky se ziskem 14 bodů za zápasovou bilanci 4-2-4. Navíc právě utrpěl debakl 1:5 s Barcelonou. Novým trenérem Realu se stal Santiago Solari, který už s týmem vystoupal na 4. místo tabulky. Po trenérské změně nahrál Real Madrid 19 bodů za zápasovou bilanci 6-1-2. Před změnou tedy madridský celek získával v průměru 1,4 bodu za zápas, po změně to je 2,1 bodu na zápas. V tomto případě tedy došlo k jasnému zlepšení. No na druhou stranu na San Bernabeu pravděpodobně nebudou úplně pozitivně hodnotit skutečnost, že vzrostla jejich ztráta na vedoucí Barcelonu. Po odvolání Lopeteguie činila 7 bodů, nyní už je rozdíl mezi oběma kluby 10 bodů.

Pro změnu po zápase s Realem Madrid ve 12. kole skončil trenér Celty Vigo Antonio Mohamed. Galicijský celek byl v té době na 14. místě tabulky se 14 body za zápasovou bilanci 3-5-4. Nový trenér Miguel Cardoso zatím Celtu příliš nepozvedl. Po trenérské změně nahrála Celta 7 bodů za zápasovou bilanci 2-1-4. Před změnou tedy galicijský celek získával v průměru 1,2 bodu za zápas, po změně to je 1,0 bodu na zápas. Došlo tedy ke zhoršení, což se projevilo i na umístění v tabulce. Nyní je Celta Vigo až na 17. místě tabulky.

Hned tři trenéři přišli o práci v prosinci. Prvním z nich byl Eduardo Berizzo v Athletic Clubu Bilbao. Stalo se tak po 14. kole, kdy Athletic v tabulce držel sestupové 18. místo se ziskem 11 bodů za zápasovou bilanci 1-8-5. V Bilbau mohou být naopak s trenérskou změnou velmi spokojeni, neboť nový trenér Gaizka Garitano s klubem nahrál taktéž 11 bodů, ale za zápasovou bilanci 3-2-0. Před změnou tedy baskický celek získával v průměru 0,8 bodu za zápas, po změně to je 2,2 bodu na zápas. Došlo tedy k výraznému zlepšení. Athletic už poskočil na 15. místo tabulky, což třeba na první pohled není až takový posun, ale střed tabulky je hodně našlapaný a například na 8. místo ztrácejí Lvi pouze 3 body.

Druhým prosincovým nezaměstnaným se stal Javi Calleja z Villarrealu. Lokální rival Valencie sáhl k výměně trenéra po 15. kole, kdy byl v tabulce na 17. místě se ziskem 14 bodů za zápasovou bilanci 3-5-7. Novým trenérem se stal Luis Garcia, který však se Žlutou ponorkou klesl už do sestupových vod, konkrétně na předposlední 19. místo. Villarreal od trenérské výměny nahrál jen 3 body za zápasovou bilanci 0-3-1. Před změnou tedy východošpanělský celek získával v průměru 0,9 bodu za zápas, po změně to je 0,8 bodu na zápas. Pozitivní přínos trenérské výměny se tedy ve Villarrealu prozatím nedostavil.

Dosud posledním odvolaným trenérem se stal Asier Garitano, který po 17. kole skončil v Realu Sociedad. Stalo se tak během krátké zimní přestávky, kterou baskický celek trávil na 15. místě tabulky se ziskem 19 bodů za zápasovou bilanci 5-4-8. Nový trenér Imanol Alguacil zatím Real Sociedad vedl ve dvou ligových zápasech a je stoprocentní. Baskický celek nejprve pod jeho vedením zvítězil na hřišti Realu Madrid a následně doma udolal Espanyol Barcelona. Nahrál tak po trenérské změně 6 bodů za zápasovou bilanci 2-0-0. Před změnou získával Real Sociedad v průměru 1,1 bodu na zápas, nyní je to 3,0 bodu na zápas. Díky tomu se už posunul na 8. místo tabulky. Pokud si můžeme dovolit hodnotit trenérskou změnu po pouhých dvou zápasech, tak to vypadá na povedený krok.

Hodnocení trenérských změn v této sezóně La Ligy je tedy rozporuplné. Ostatně stejně jako celé téma výměny trenéra. Na závěr jenom doplníme, že Valencia je aktuálně na 11. místě tabulky se ziskem 23 bodů za zápasovou bilanci 4-11-4. Netopýři tak získávají v průměru 1,2 bodu na zápas.