ESTADIO MESTALLA
Stadion Mestalla je místo, kde se odehrála většina historie Valencie Club de Fútbol. Velký dům Valencianism byl pokřtěn se jménem jednoho ze zavlažovacích kanálů, jménem, které dnes vyvolává velké sportovní události a důležité přehlídky všeho druhu, ale především znamenité fotbalové večery. Početné generace Valencian lidí prošli Mestallou, všichni z nich spojení stejným pocitem: láskou k barvám Valencie.
20. května 1923 byl stadion Mestalla slavnostně otevřen přátelským utkáním, které přivedlo tváří v tvář Valencii a Levante. Byl to začátek nové éry, což znamenalo konec starého Algirós, jenž zůstává ve vzpomínkách jako první domov klubu.
Dlouhé kroky historie Mestally začínaly, když tým Valencie ještě nepůsobil ve First Division. V té době stadion čítal místo pro 17.000 diváků a klub tehdy začal ukazovat potenciál v oblastních soutěžích, které přivedly manažera k provedení první změny na Mestalle. V roce 1927 byla kapacita navýšena na 25.000 míst předtím, než se stal jedním z nejvíce poškozených stadionů občanskou válkou. Mestalla byla využívána jako soustřeďovací tábor a odpadní skladiště. V pořádku zůstala jen struktura, zbytek byla osamělá parcela bez střechy a rozbitými tribunami.
Jakmile byl Valencian stadion zrekonstruován, Mestalla viděla, jak se týmu podařilo získat první titul a pohár v roce 1941. Ohromný tým hrál na hřišti přestavěného stadionu v desetiletí, kdy tým slavil třikrát ligový titul a dvakrát vítězství v poháru s legendárními ‘elektrickými útočníky’ Epi, Amadeo, Mundo, Asensi a Gorostiza. Léta sportovních úspěchů také sloužila jako podpora pro obnovení Mestally.
Během padesátých let se Valencie pokoušela o největší změnu v celé své historii. Tento projekt měl za následek stadion s kapacitou 45.500 diváků. Byl to sen, který zničily záplavy Valencie v říjnu 1957 po vylití řeky Turie. Život na Mestalle se pomalu vracel do normálu a během festivalu Fallas 1959 byla uvedene do provozu umělé osvětlení.
Zatímco v šedesátých letech se podoba města rychle měnila , stadion zůstával beze změn a Netopýři dominovali na evropské scéně. Nottingham Forest byl první zahraniční klub, který odehrál oficiální utkání na Mestalle s klubem “Che”. Utkání proběhlo 15. září 1961 a bylo to první střetnutí zlatého věku plného kontinentálních úspěchů, posílené výhrou Fairs Cupu v roce 1962 a 1963. Mestalla právě vstoupila do evropských soutěží jako stadion, kde se konaly nejdůležitější utkání.
Od roku 1969 vítal všechny fanoušky na stadionu nápis “Anem a Mestalla” (Pojďte na Mestallu), tak běžný stadion mezi příznivci začal upadat v zapomnění. Důvodem byla změna jména, která znamenala poctu prezidentovi klubu, která trvala čtvrtinu století. Luis Casanova Giner přiznal, že byl přemožen ctí a požádal samotného prezidenta v roce 1994, aby jeho jméno bylo znovu nahrazeno jménem Mestalla.
Na začátku sedmého desetiletí trenérský post obsadil Alfredo di Stéfano, který byl ověnčen jedním vítězstvím v lize, jedním druhým místem a dvěva prohranými finálemi poháru nejtěsnějším rozdílem. Navíc se Valencie poprvé účastnila evropského poháru a odbyla si debut v Poháru UEFA. Všechno bylo řadou událostí, které způsobily, že každé utkání na stadionu lokalizovaném v Suecia Avenue se změnilo ve velkou podívanou.
V roce 1972 ředitelství klubu představilo zadní zastřešení. Skládalo se z kanceláře avantgardního stylu a také trofejní haly, kde se vztyčkovala vlajku klubu. V letě 1973 bylo čtrnáct řad na stání nahraze sedačkamy, což znamenalo více komfortu. Management Valencie začal uvažovat o možnosti přestěhování Mestally ze současného místa na okraj města, ale nakonec byl projekt zamítnut a o několik let později, v roce 1978 byla Mestalla zrekonstruována se záměrem na pořádání Mistrovství světa 1982.
V té době byl Mario Alberto Kempes nejlepším fotbalistou světa a hájil barvy Valencie. S Matadorem v týmu Valencie vyhrála postupně King’s Cup, Cup Winners a Evropský Superpohár. Tým “Che” se stal kontinentálním vítězem v posledním evropském finále hraném na Mestalle. To se odehrálo v roce 1980 symbloicky proti Nottingham Forest.
Mestalla, kde se v roce 1925 konalo první utkání Španělského národního týmu, byla vybraná jako ideální dějiště debutu Španělska na Mistrovství světa 1982, avšak výkon národního mužstva nakonec nepotvrdil očekávání. O deset let později, olympijský tým si opěět vybrat za domov Valencian stadionu, tentokrát rozdílným výsledkem, neboť mladí fotbalisté nakonec získali zlaté medaile z Olympijský her v Barceloně 92.
Mestalla byla dějiště důležitých mezinárodních utkání, konaly se zde finále pohárů, byla vstupenkou pro Levante UD, domovem Španělského týmu, exilem pro Castellón a Real Madrid v evropském poháru; viděla důležité fotbalisty jako Kempes, Maradona nebo Pelé a především zažila nejdůležitější výkony Valencie Club de Fútbol. Historická Mestalla po několika projektech, které obklopují nový stadion, má kapacitu 55.000 míst a bude stále v srdcích domovem pro všechny příznivce Valencie.
